Bulharsko: Jeřáb, Avangers a revoluce, co nebyla, aneb bulharské památníky I.

Když člověk tak pořád putuje po těch krásných vilách a zámcích, zatouží po něčem nevšedním. Něčím ne tak načančaném. Něčím třeba i absurdním. A tak jsme vyrazili do Bulharska, do země, která má absurdno už snad v základu své existence. A hlavním smyslem celé té naší výpravy nebylo nic jiného,…

Continue reading

O italském putování, náhodném objevu a hmyzích mutantech

Ty tři vily jsme objevili úplnou náhodou. Jezdit na víkend do Itálie nebyl zrovna nejlepší nápad. Je to daleko, jede se tam přes drahé Švýcarsko a i náš navigátor Pjotr se silným snad makedonským přízvukem, jehož hlas nás provází po celou cestu, si z nás každou chvíli dělá srandu. Sem tam nás…

Continue reading

Zub času na švédský způsob

Pohřebiště aut a autobusů ve švédském Båstnäsu – místo uprostřed lesů u jezera, kde nenajdete ani lidi, ani signál. Je tu jen jedna štěrková příjezdová cesta a tisícovka zrezivělých, pomalu se rozpadajících vozů. Dalo by se to tu nazvat střed ničeho. Dříve to býval autobazar. Chudší Norové sem jezdili pro…

Continue reading

Zanzibar: První stařeček vpravo se nikdy nechce fotit

Mám pocit, že kdyby se člověk ve Stone Town ztratil, k rybí tržnici by cestu našel vždy. Jsme ještě dobré dvě ulice od ní a už teď ji cítíme. A s každým krokem je smrad silnější. Navíc ho umocňuje dusno a teplota kolem čtyřiceti stupňů. „Kdo se bojí, že by mu pach…

Continue reading

Původní vybavení vyházeli Rusové okny, dnes ho lidé vrací

Kdysi mi babička vyprávěla o zámku v její rodné vsi, který v roce 1945 obsadili naši „osvoboditelé“ (a následní okupanti) z Ruska. Bylo jí tehdy osm. A moc dobře si vzpomíná, jak ti neznabozi vyhazovali nábytek a veškeré vybavení z oken. „A já chodila kolem zámku a sbírala jsem, co nebylo rozbitý. Odnesla jsem…

Continue reading

Červená Karkulka a mrtvola v lednici

Školní výlety jsou kategorie sama pro sebe. Musí být vzdělávací, nebo aspoň nějak jinak přínosné a taky levné. Někdy jsou dokonce tak levné, že se nakonec absolutně vymknou programu a stanou se tak punkovými a neuvěřitelnými, že to vlastně ani lepší být nemůže. „Vybírejte dobře, je to váš poslední výlet.…

Continue reading

Místa mají paměť

Opuštěná místa a nevysvětlitelné jevy – zní to jako klišé. Poměrně často se procházím chodbami a místnostmi opuštěných budov. Já vím, na takových místech si člověk o podivné příhody vyloženě koleduje. Sem tam cítí vítr na tváři v místech, kde nejsou okna a kde nemůže být průvan, občas slyší kroky a…

Continue reading