Chce to víc zvýrazňovačů a filtrů

A je tady zkouškové. Fotky poházených skript a lejster po místnostech tu budou za tři… dva… jedna… JSOU TU!

Ano, semestr co semestr je to stejné. Vlastně už od maturity. Lidé se najednou utrhnu ze řetězu a místo nohou – nebo nožiček párků – u bazénu a moře, jídla, květin, modelů před zrcadlem nebo póz z posiloven začnou alba na sociálních sítích plnit fotkami jak se učí.

Najednou vidíte, že papíry mohou být kreativně rozložené nejen po posteli, zemi, sedačce a stole, ale mohou se pomalu vecpat i do komínků šatstva ve skříních.

Ovšem pozor, to není jenom o štosech papírů, ale i o kancelářských doplňcích. No… co by to bylo za fotku bez aspoň jednoho balíčku barevných lepících papírků, bez nápadně dobře rozmístěných zvýrazňovačů, bez velké kupy kancelářských sponek… a hlavně – bez sklenky vína, lahve frisca nebo rovnou celé bohemky nebo aspoň nějakého čajíčku na podporu paměti.

Celý svět se hroutí… během té krátké doby je nutné si natěsnat do hlavinky všechny ty přednášky a semináře, na které při troše štěstí dotyčný chodil. Při troše drzosti ne a místo nich právě dával na instáč a fb ty snímky zmíněné výše. A aby snad student dal najevo, že je to fakt záhul, musí si pořídit čokoládu a preparáty na podporu chodu mozku a taky to vyfotit. Život je boj a bez dopingu to nejde. O tom něco ví i Lanc Armstrong.

No, a když už ani fotky se spoustou učebních materiálů a medikamentů nebudí dostatek soucitu, je potřeba dát těm fotkám trochu příběh – tedy, nějak v té hoře učení zapózovat. Třeba si kecnout na zem, na část skript, podepřít si hlavu a vyloudit třeba smutný výraz. Docela vděčné je lehnout si a přikrýt se papíry. A pak, aby to dostalo ten punc dramatičnosti, prohnat to ještě nějakým kreativním filtrem přímo v mobilu. Pak až to může oslovit další potenciální litovače, spolutrpitele a fanoušky.

Jojo, nic naplat. Znám to z vlastní zkušenosti. Takovou fotku jsem si vyrobila při učení filozofie na maturitu. Jenže tenkrát (2011) ještě telefony neuměly to, co dnes.

Zkouškové je holt boj. Každý na to jde po svém. Někdo se učí, někdo fotí důkazní materiál, že se něčemu jako učení aspoň virtuálně věnoval.

Kdyby si radši koupili čtečky, aby nemuseli zbytečně tisknout tuny papírů. No jo, já vim… ekologie není tak cool jako lajky na facebooku.