Ghana: Lepší budoucnost aneb rozjížďka se zataženou ruční brzdou

Ghana oslavila 6. března šedesát let svobody. Byla první subsaharskou zemí, která se stala nezávislou na koloniální velmoci. Pozice v onom roce 1957 a nyní jsou ale naprosto odlišné. Ghaně, ostatně jako všem africkým zemím, narostly šílené dluhy, prožila pár politických převratů, několik ekonomických infarktů, když prudce klesla cena komodity (kakaa),…

Continue reading

Ghana: Jízdenky na neděli, nedej bože zpáteční, a výlet do Mole

I v Africe mají státní svátky. Například na 6. března připadá Indipendence Day. A Indipendence Day letos vycházelo na pondělí. Ideální příležitost pro nějaký náročnější výlet. Původně jsme chtěly jet do Cape Coast a Národního parku Kakum. Jenže protože to byl organizovaný jednodenní výlet za hodně peněz (protože jsme bílé, přestože…

Continue reading

Ghana: Sex, chilli a čokoláda

Předem se omlouvám za trochu klamavý titulek. Se sexem tady nemám žádné zkušenosti a ani nechci mít. Kdo by chtěl provozovat jakoukoliv tělesně namáhavou činnost ve více než třiceti stupních a šedesáti až osmdesáti procentní vlhkosti vzduchu? Já tedy ne! Je pravda, že Ghana je tropický ráj. Nabízí dobrodružství, moře…

Continue reading

Ghana: Němci všechno sežrali, GMT a výlet za všechny prachy

Netušila jsem, že „pojedeme do Cape Coast“ znamená: „pojedeme do Moree u Cape Coast a budeme tam celý víkend ležet na pláži a nic nedělat“. Ale popravdě, kdyby u toho zůstalo, možná, že by to tak bylo lepší. Nebo ne? Vyrazily jsme v sobotu před devátou ráno. Dojely trotrem na Kadish…

Continue reading

Ghana: Chodníky a výlet do Shai Hills

Zlomila jsem si ukazováček na pravé noze. Prostě jsem v pátek šla po chodníku a nevšimla si kostky, kterou dlaždič nepoložil naležato, ale nastojato. A jelikož jsem se stále ještě nenaučila chodit dost poafricku, tedy hooodně pomalu, nabrala jsem miniaturní překážku poměrně velkou rychlostí. No, myslela jsem, že se bolestí…

Continue reading

Ghana: Ráj uprostřed slumu a moje auto, moje rakev

Výlet na Labadi beach se nám moc nepovedl. Po dvou týdnech v kampusu jsme s holkama (má spolubydlící je ze Švédska a dorazila s dalšími dvěma slečnami, tak se tu tak potulujeme víceméně spolu) chtěly taky už konečně poznat něco jiného než jen katedry a tržiště. Vypravily jsme se tedy na nejbližší pláž,…

Continue reading

Ghana: Paní, co vás chce sníst, neobčanka a rozbitý zámek

Asi bych se měla přestat divit, co všechno tu třeba v porovnání s Českou republikou funguje a jak. A něco zase nefunguje. A něco funguje tak nějak specificky. Třeba jsme měli zápis předmětů. „Dostavte se s přijímacím dopisem, potvrzením o pojištění a potvrzeními o platbách v devět hodin do IPO (International Program Office) k registraci…

Continue reading

Ghana: Přípravy, ztracený pas a „kolonku náboženství vyplňte“

Každý má nějakou zvrhlou nebo divnou tužbu, kterou chce provést, ale jeho zdravý rozum mu to ne a ne povolit. Každý… no tak ne. Skoro každý… taky možná ne. Hodně lidí… co já vím, doufám v to. Třeba každou zimu mě chytá hrozná chuť vyzkoušet, jak je to s tím jazykem a…

Continue reading

Bulharsko: Mříže, veřejné záchody a Blaničtí rytíři, aneb bulharské památníky III.

Malost a bezvýznamnost. To je asi ten hlavní pocit, co uvnitř těch kolosů převládá. Obklopeni horou betonu a železa si připadáte tak zranitelní a droboučcí. Na druhou stranu fascinace. Jako když v gotice vstoupil obyčejný smrtelník do katedrály a v němém úžasu civěl na žebroví klenby nad sebou. Mohl jen obdivovat okázalost…

Continue reading