Lék na prázdnou duši? Třeba prázdný dům…

Možná máte občas pocit, že vám něco chybí. Jen nevíte co. Ne, že byste se trápili, nějak strádali. Jen cítíte prázdno, které nevíte, čím zaplnit. Jste zkrátka neúplní. A pořád přemýšlíte, čím se to stalo?! A jak to napravit?! Tenhle pocit mívám v zimě poměrně často. Většinou se ukáže, že mi…

Continue reading

Když nevíš, co namluvit policajtům, hasiči ti poradí

Stáli jsme na střeše léta nepoužívané teplárny a sledovaly blikající majáčky, nemilosrdně kroužící kolem jako žraloci. Neustále jsme se dohadovali, zda jedou k nám, nebo ne. Až když první policejní vůz zastavil u zavřené brány areálu, měli jsme jasno. Byli jsme tak nějak celkem v háji. S Darmonem jsme léta byli ve…

Continue reading

Původní vybavení vyházeli Rusové okny, dnes ho lidé vrací

Kdysi mi babička vyprávěla o zámku v její rodné vsi, který v roce 1945 obsadili naši „osvoboditelé“ (a následní okupanti) z Ruska. Bylo jí tehdy osm. A moc dobře si vzpomíná, jak ti neznabozi vyhazovali nábytek a veškeré vybavení z oken. „A já chodila kolem zámku a sbírala jsem, co nebylo rozbitý. Odnesla jsem…

Continue reading

Chátrající paměti a touha psát

Možná je to jenom móda. Záliba rozrůstající se znuděné a frustrované skupiny lidí, kteří mají pocit, že když neudělají něco drsného, hustého a nebezpečného, bude jejich život prázdný a nudný. Kdysi jsem moc věcí nedělala. Vlastně jsem jen psala. Na sklonku střední školy jsem zkoušela pařit, ale ta probouzení s…

Continue reading