Hlas lidu je P/prima

Na soukromou televizi prasklo záměrné neobjektivní zpravování o kauze, která hýbe mediálním, politickým a veřejným prostorem více méně rok. Redaktoři TV Prima dostali z nejvyšších míst nařízeno, jak mají o uprchlících a imigrantech celkově informovat. Jsou hrozbou, nesou s sebou krizi, jakou tenhle kontinent ještě nezažil. A tak je o nich potřeba…

Continue reading

O supech, mikrofonis auditis a neviditelnóze

Jak to tak bývá, když člověk zapomene důvody nějakého dřívějšího rozhodnutí, často začne po určité době přemýšlet, zda by nebylo dobré to zase zkusit. Tohle se mi stává poměrně často. Vždy, když jsem druhý den po akci uklízela v pronajatých prostorách, zapřísahala jsem se, že už nikdy nic pořádat nebudu (a…

Continue reading

Žijeme v krásné zemi

Loni v létě jsem se v Praze setkala s Robertem – Angličanem, kterého jsem vlastně před schůzkou neznala. Jen jsme měli společného on-line kamaráda, který cestuje po celém světě a navštěvuje zvláštní místa (nedostavěnou jadernou elektrárnu na Kubě, australské podzemí, památníky v Severní Korei…). Kdysi jsem s ním dělala rozhovor,…

Continue reading

Zanzibar: První stařeček vpravo se nikdy nechce fotit

Mám pocit, že kdyby se člověk ve Stone Town ztratil, k rybí tržnici by cestu našel vždy. Jsme ještě dobré dvě ulice od ní a už teď ji cítíme. A s každým krokem je smrad silnější. Navíc ho umocňuje dusno a teplota kolem čtyřiceti stupňů. „Kdo se bojí, že by mu pach…

Continue reading