Jak to tak bývá, když člověk zapomene důvody nějakého dřívějšího rozhodnutí, často začne po určité době přemýšlet, zda by nebylo dobré to zase zkusit. Tohle se mi stává poměrně často. Vždy, když jsem druhý den po akci uklízela v pronajatých prostorách, zapřísahala jsem se, že už nikdy nic pořádat nebudu (a…
Mám pocit, že kdyby se člověk ve Stone Town ztratil, k rybí tržnici by cestu našel vždy. Jsme ještě dobré dvě ulice od ní a už teď ji cítíme. A s každým krokem je smrad silnější. Navíc ho umocňuje dusno a teplota kolem čtyřiceti stupňů. „Kdo se bojí, že by mu pach…
Je někdy až kouzelné, jak člověk vnímá některé věci jinak. Platí to hlavně u dětí. A pravý význam mu dojde až o nějakou tu dobu později – za týden, měsíc, roky. Jednou z mých nejranějších vzpomínek je, jak v podvečer sedíme u příbuzných na terase u krbu, a strejda se sestřenicí hrajou…
Kdysi mi babička vyprávěla o zámku v její rodné vsi, který v roce 1945 obsadili naši „osvoboditelé“ (a následní okupanti) z Ruska. Bylo jí tehdy osm. A moc dobře si vzpomíná, jak ti neznabozi vyhazovali nábytek a veškeré vybavení z oken. „A já chodila kolem zámku a sbírala jsem, co nebylo rozbitý. Odnesla jsem…
Stojím u vrátek a hledám zvonek. Než ho ale stačím stisknout, ze dveří vystrkuje hlavu mladý pán a zdraví mě. „Pojďte dál, je otevřeno,“ pokračuje. „Dobrý den, vy jdete za tatínkem,“ vítá mě srdečně herečka Michaela Mišková. Ještě chvíli si v hale povídáme a pak mě bere za ruku a…
Víte o tom, že jsou lidé, kteří lezou po komínech? V Čechách si takoví založili svaz. A není to žádný výstřelek poslední módy. Ten svaz existuje už přes třicet let. Muži i ženy různého věku prostě lezou z různých důvodů na různě vysoké komíny. Co je pro některé zábavou, pro…
BESTSELLER vládne knižnímu světu. Stačí, když se podíváte na plakáty v metru, do katalogu knižních novinek, na regály v knihkupectví. Všude – dobře, tak ne všude, ale na každé druhé či třetí knize – uvidíte nálepku BESTSELLER! Nejprodávanější kniha roku. Když se to objeví na knize Rowlingové, je to pochopitelné. Od té…
Opuštěná místa a nevysvětlitelné jevy – zní to jako klišé. Poměrně často se procházím chodbami a místnostmi opuštěných budov. Já vím, na takových místech si člověk o podivné příhody vyloženě koleduje. Sem tam cítí vítr na tváři v místech, kde nejsou okna a kde nemůže být průvan, občas slyší kroky a…