Ghana: Období dešťů, zkouškové, Makola market a kolotoč

Přednášky byly víc a víc o ničem. Asi jediný důvod, proč jsme tam ještě všichni chodili, byla naděje, že nám přednášející sdělí pravděpodobné otázky závěrečných zkoušek. Stalo se tak jednou jedinkrát, na poslední přednášce kurzu „Konflikt a společnost v Africe“. Na závěr předmětu „Afrika a globální systém“ nám zase přednášející řekl:…

Continue reading

Ghana: Česká ambasáda, běhající židle a Krteček

Netušila jsem, co budu dělat, zdali tam vůbec k něčemu budu a zda to náhodou nebude takové moje další fiasko. Neměla jsem vlastně nejmenší ponětí, v čem práce na ambasádě spočívá. Ale když mi ve škole řekli, že kromě studií můžu dělat i stážistu na zastupitelském úřadě, řekla jsem si, proč ne.…

Continue reading

Togo: Lebky, kosti a kůže v Hrobě bílého muže

Za dob dobývání Afriky prý nebylo bělocha, který by prošel zdejšími neprostupnými nekonečnými pralesy od pobřeží do vnitrozemí. Dobrodruzi, obchodníci, vojáci i misionáři po cestě umírali na malárii, spavou nemoc, horečku dengue či žlutou zimnici. Proto si oblast vysloužila přezdívku Hrob bílého muže. Togo je na mapě uzoučká, ale dlouhatánská…

Continue reading

Ghana: Jak jsme dobývaly vrchol Mt. Gemi

Představte si to nejsmradlavější místo, na kterém jste kdy byli. Pach moči a kdoví čeho všeho, kazících se zbytků jídla a potravin, výfukových plynů a sušených (nebo spíš sušících se) ryb. Máte to? A teď si představte, že na takovém místě stojíte v noci! Taxi nás vyplivlo u Tudu station, abychom…

Continue reading

O krvavém jezeře, které pohřbilo jednu vesnici

Jen co jsem spatřila ty fotky, věděla jsem, že pokud se někdy dostanu do Rumunska, musím to vidět na vlastní oči. Jen stěží jsem si dovedla představit, jak je obrovské šedorudé jezero uprostřed nádherných zelených hor ve skutečnosti děsivé. O rok později už jsme se drápali dodávkou po neupravené, štěrkové,…

Continue reading

Ghana: Potkaly se u Kasoy aneb za Bárou do sirotčince

Harmathan pomalu doznívá (ne, není to žádný muslimský svátek, ale vítr ze Sahary, díky kterému se tu aspoň v noci dá nezpoceně existovat) a s ním se tu můj pobyt láme do druhé poloviny. To se vyznačuje enormním nárůstem práce do školy. Začaly zápočty, počet esejí se zvýšil tak o dvě stě…

Continue reading

Ghana: V korunách stromů i temnotách podzemí aneb Kakum a Cape Coast

Daly jsme Cape Coast ještě jednu šanci. V sobotu brzo ráno jsme vyrazily v česko-švédsko-kanadském složení z ish na Okplonglo a z Okplongla trotrem na zastávku Kadish. Chytit trotro do Cape Coast nebo Takoradi není těžké. Takže sázka do loterie je to jen v případě vašich spolucestujících a nákladu. Nám tentokrát za zády přistál pytel…

Continue reading

Ghana: Lepší budoucnost aneb rozjížďka se zataženou ruční brzdou

Ghana oslavila 6. března šedesát let svobody. Byla první subsaharskou zemí, která se stala nezávislou na koloniální velmoci. Pozice v onom roce 1957 a nyní jsou ale naprosto odlišné. Ghaně, ostatně jako všem africkým zemím, narostly šílené dluhy, prožila pár politických převratů, několik ekonomických infarktů, když prudce klesla cena komodity (kakaa),…

Continue reading

Ghana: Jízdenky na neděli, nedej bože zpáteční, a výlet do Mole

I v Africe mají státní svátky. Například na 6. března připadá Indipendence Day. A Indipendence Day letos vycházelo na pondělí. Ideální příležitost pro nějaký náročnější výlet. Původně jsme chtěly jet do Cape Coast a Národního parku Kakum. Jenže protože to byl organizovaný jednodenní výlet za hodně peněz (protože jsme bílé, přestože…

Continue reading

Ghana: Sex, chilli a čokoláda

Předem se omlouvám za trochu klamavý titulek. Se sexem tady nemám žádné zkušenosti a ani nechci mít. Kdo by chtěl provozovat jakoukoliv tělesně namáhavou činnost ve více než třiceti stupních a šedesáti až osmdesáti procentní vlhkosti vzduchu? Já tedy ne! Je pravda, že Ghana je tropický ráj. Nabízí dobrodružství, moře…

Continue reading