eSwatini: Ti, co všude chodí pěšky a Sheba’s Breasts

Jet někam mimo sezónu zvyšuje pravděpodobnost, že budete někde nezaměnitelný, nepřehlédnutelný, zkrátka zapamatovatelný. Jestliže se budete pohybovat po tak malém městě, jako je Mbabane, zvyšujete tu pravděpodobnost dvojnásob. A pokud navíc budete pořád chodit pěšky, stanete se skoro legendou. Nejdřív si vás budou všichni překvapeně prohlížet. Když vstřebají prvotní šok,…

Continue reading

eSwatini: Mlilwane a chlapec, co bydlí za mostem

Většina ghanských příběhů začínala tím, že jsme někam jeli. Většina jihoafrických zase tím, že jsme někam šli. Neměli jsme auto, takže jsme se všude táhli hromadnou dopravou. A kde nebyla, nezbývalo nám, než pochodovat pěkně po svých. I do Mlilwane jsme šli toho dne po svých. K přírodní rezervaci sice…

Continue reading

Jihoafrická republika: Pretoria a khoisanský bojovník na válečné stezce

Podzemní dráhu/rychlovlak Gautrain by Johannesburgu mohlo závidět kdejaké evropské město. Za půl hodinky vás doveze třeba až do sousední Pretorie, což je oficiální hlavní město a taky sídlo vlády a prezidenta. Je ale fakt, že pro široké vrstvy obyvatel to prostředek hromadné dopravy zrovna není. Stojí totiž asi 75 randů,…

Continue reading

Jihoafrická republika: Punk a rozkoukávání v Johannesburgu

Tak dlouho přemlouváte přítele, aby s vámi jel do Namibie, až se s ním nakonec rozejdete (ale ne, nebylo to kvůli Namibii)… zeptáte se kámoše Toma… a skončíte s plánem jet do Mosambiku. A pak přijde cyklon a měsíc před odjezdem zpustoší podstatnou část Mosambiku. Tak se stane, že skončíte v Jihoafrické republice. Ještě…

Continue reading

Belgie: O Bruselském polojasnu a hodných Indech

Plánovali jsme odjet ve čtyřech na týden do Itálie. Navštívit několik opuštěných baráků, vykoupat se v moři, podívat se na nějakou tamní pamětihodnost, zajít si na nějakou mňamku a celkově to pojmout prostě jako dovolenou – žádnou extra honbu za urbexem. Na to už jsme asi moc staří. Tedy pořád jsme…

Continue reading

Ghana: Jak si vybrat rakev aneb je libo langustu?

Zbýval poslední týden a plánů bylo tolik. Například podívat se do Staré Fadamy. Jenže číslo na zaručeného průvodce, který by nás slumem i skládkou elektroodpadu, přezdívané Sodoma Gomora, provedl, nefungovalo. A nikdo nevěděl, jak nám pomoct. Hlavně všichni nezapomněli věnovat nám zděšený pohled a radu: „Hlavně tam nechoďte sami!“ Nešli…

Continue reading

São Tomé: Ztracená peněženka, pekelná ústa a špitál

Ztratili jsme peněženku! Respektive, Ruben ztratil peněženku! Jako obvykle jsme si ráno chytly žlutý dodávko-bus a tetelili se blahem, jak konečně jedeme na čas. Jenže jak jsme uvolňovali místo přibývajícím cestujícím, peněženka se z Rubenových nohou odporoučela k zemi. Přišli jsme na to náhodou. Anders si chtěl vyměnit poslední eura za místní…

Continue reading

São Tomé: Pevnost, kolonizátoři, guvernéři a Belgičan

Vážně jsme chtěli každý den dodržet plán, vymyšlený předchozího večera. Opravdu jsme se chtěli řídit nějakým časovým rozvrhem. A skutečně nám to moc nešlo. Po čtyřech měsících v Ghaně jsme přivykli GMT (Ghana May be Time) a na Sao Tomé se naše relaxační tempo ještě zdokonalilo. Afrika vás naučí nespěchat. Protože…

Continue reading

São Tomé: Pico Cão Grande, Ilhéu das Rolas a nebe

Půjčili jsme si auto. Malou černou čtyřkolku Suzuki, které jsme následně začali přezdívat Mutant, Malý válečník nebo Štěně. Stala se naším kamarádem na celý den a bez úhony naší i své nás dovezla přesně tam, kde jsme chtěli být. Vyplnili jsme papíry na můj pas a řidičák a Ruben, který…

Continue reading