Jihoafrická republika: Buddy, co jel původně jinam, a místo divokých koní

Dostaňte se někam v Nelspruitu. A pak se dostaňte do Kaapschehoopu. Nelspruit (který se už nejmenuje Nelsprit, ale Mbombela, ale nikdo mu neřekne jinak, než Nelspruit) jsem neměla ráda už od chvíle, kdy jsme tam vylezli z kumbi. Nefunguje tam pořádně hromadná doprava, už vůbec ne uber a taxikáři mají své…

Continue reading

Jihoafrická republika: Posedlost knihami má název Collectors Treasury

Dříve jsem avizovala, že napíšu aspoň o nějakém z těch překvapivě krásných míst tam, kde by je nikdo nečekal. Tenhle zážitek začal na špinavé ulici v nehezké čtvrti nedaleko Mabonengu. Tam, kde skupinka mužů posedávala na nerovném, rozbitém kdysi ornamenty zdobeném chodníku. Každý z nich měl před sebou rozprostřený více či méně zašlý…

Continue reading

eSwatini: Jak jsme ztroskotali a rozesmáli kumbi

Pokud se člověk zrovna někam nemůže dostat pěšky úplně, musí využít nějaké to přibližovadlo. Chtě, nechtě. I když ho to může stát spoustu času. Tedy ani ne tak cesta jím, ale čekání na něj. Chtěli jsme k vodopádům Phophonyane na severu eSwatini. Je to nějakých 65 kilometrů. Hračka, máte-li auto. Ale…

Continue reading

eSwatini: Ti, co všude chodí pěšky a Sheba’s Breasts

Jet někam mimo sezónu zvyšuje pravděpodobnost, že budete někde nezaměnitelný, nepřehlédnutelný, zkrátka zapamatovatelný. Jestliže se budete pohybovat po tak malém městě, jako je Mbabane, zvyšujete tu pravděpodobnost dvojnásob. A pokud navíc budete pořád chodit pěšky, stanete se skoro legendou. Nejdřív si vás budou všichni překvapeně prohlížet. Když vstřebají prvotní šok,…

Continue reading

eSwatini: Mlilwane a chlapec, co bydlí za mostem

Většina ghanských příběhů začínala tím, že jsme někam jeli. Většina jihoafrických zase tím, že jsme někam šli. Neměli jsme auto, takže jsme se všude táhli hromadnou dopravou. A kde nebyla, nezbývalo nám, než pochodovat pěkně po svých. I do Mlilwane jsme šli toho dne po svých. K přírodní rezervaci sice…

Continue reading

Jihoafrická republika: Pretoria a khoisanský bojovník na válečné stezce

Podzemní dráhu/rychlovlak Gautrain by Johannesburgu mohlo závidět kdejaké evropské město. Za půl hodinky vás doveze třeba až do sousední Pretorie, což je oficiální hlavní město a taky sídlo vlády a prezidenta. Je ale fakt, že pro široké vrstvy obyvatel to prostředek hromadné dopravy zrovna není. Stojí totiž asi 75 randů,…

Continue reading

Jihoafrická republika: Punk a rozkoukávání v Johannesburgu

Tak dlouho přemlouváte přítele, aby s vámi jel do Namibie, až se s ním nakonec rozejdete (ale ne, nebylo to kvůli Namibii)… zeptáte se kámoše Toma… a skončíte s plánem jet do Mosambiku. A pak přijde cyklon a měsíc před odjezdem zpustoší podstatnou část Mosambiku. Tak se stane, že skončíte v Jihoafrické republice. Ještě…

Continue reading

Lék na prázdnou duši? Třeba prázdný dům…

Možná máte občas pocit, že vám něco chybí. Jen nevíte co. Ne, že byste se trápili, nějak strádali. Jen cítíte prázdno, které nevíte, čím zaplnit. Jste zkrátka neúplní. A pořád přemýšlíte, čím se to stalo?! A jak to napravit?! Tenhle pocit mívám v zimě poměrně často. Většinou se ukáže, že mi…

Continue reading

Belgie: O Bruselském polojasnu a hodných Indech

Plánovali jsme odjet ve čtyřech na týden do Itálie. Navštívit několik opuštěných baráků, vykoupat se v moři, podívat se na nějakou tamní pamětihodnost, zajít si na nějakou mňamku a celkově to pojmout prostě jako dovolenou – žádnou extra honbu za urbexem. Na to už jsme asi moc staří. Tedy pořád jsme…

Continue reading