Naháč a ořechy, aneb co člověk zažije jen na hotelové recepci
Občasná brigáda hotelové recepční měla něco do sebe. Pokud někdo z vás se kdy k takové práci nachomýtl, dá mi za pravdu, že se během takové služby dá zažít nejedna nevídaná událost. Zvlášť, když máte po chodbách a dalších veřejných prostorách rozmístěné kamery a tak si noční službu můžete zkrátit sledováním nevšedního…
Egypt: Asuánská noc
O lidech, co na komín patří
Červená Karkulka a mrtvola v lednici
Školní výlety jsou kategorie sama pro sebe. Musí být vzdělávací, nebo aspoň nějak jinak přínosné a taky levné. Někdy jsou dokonce tak levné, že se nakonec absolutně vymknou programu a stanou se tak punkovými a neuvěřitelnými, že to vlastně ani lepší být nemůže. „Vybírejte dobře, je to váš poslední výlet.…
A bude to BESTSELLER
BESTSELLER vládne knižnímu světu. Stačí, když se podíváte na plakáty v metru, do katalogu knižních novinek, na regály v knihkupectví. Všude – dobře, tak ne všude, ale na každé druhé či třetí knize – uvidíte nálepku BESTSELLER! Nejprodávanější kniha roku. Když se to objeví na knize Rowlingové, je to pochopitelné. Od té…
Místa mají paměť
Opuštěná místa a nevysvětlitelné jevy – zní to jako klišé. Poměrně často se procházím chodbami a místnostmi opuštěných budov. Já vím, na takových místech si člověk o podivné příhody vyloženě koleduje. Sem tam cítí vítr na tváři v místech, kde nejsou okna a kde nemůže být průvan, občas slyší kroky a…
Jak nás nominovali na Českého lva
Nevím, jak se to mohlo stát. Jak to vůbec mohlo někoho napadnout. Ale prostě jsme se jednoho dne ocitli mezi nominacemi na Českého lva za mimořádný počin v oblasti audiovize roku 2015. „Co? Jako… proč?“ nechápala jsem. V hlavě se mi honila spousta myšlenek. A převažovaly ty typu: „Jak někdo může nominovat…
Loď, vášeň a coldrex
Já nevím jak vy, ale já sex na lodi nikdy neměla. Asi i proto, že jsem zatím cestovala pouze trajektem a na jachtu jsem se dostala jen v marině v Chorvatsku, když zrovna příbuzní kotvili u ostrova, kde jsme byli na dovolené. Ovšem kamarádka je v tomto ohledu dobrodružnější povahy. Vyrazila na jachtu…
Helga Hošková-Weissová: V Terezíně mi tatínek řekl: Maluj, co vidíš
Únor si zase jednou vzpomněl, že je vlastně zimní měsíc. Sněží, klouže to a já se hrabu přes hroudy rozježděného sněhu na opačný chodník. Jdu natáčet rozhovor s malířkou Helgou Hoškovou – Weissovou. Dámou, které její tatínek po příjezdu do Terezína v roce 1941 řekl: „Maluj, co vidíš.“ A tak malovala. Dveře…