Naháč a ořechy, aneb co člověk zažije jen na hotelové recepci

Občasná brigáda hotelové recepční měla něco do sebe. Pokud někdo z vás se kdy k takové práci nachomýtl, dá mi za pravdu, že se během takové služby dá zažít nejedna nevídaná událost. Zvlášť, když máte po chodbách a dalších veřejných prostorách rozmístěné kamery a tak si noční službu můžete zkrátit sledováním nevšedního…

Continue reading

Červená Karkulka a mrtvola v lednici

Školní výlety jsou kategorie sama pro sebe. Musí být vzdělávací, nebo aspoň nějak jinak přínosné a taky levné. Někdy jsou dokonce tak levné, že se nakonec absolutně vymknou programu a stanou se tak punkovými a neuvěřitelnými, že to vlastně ani lepší být nemůže. „Vybírejte dobře, je to váš poslední výlet.…

Continue reading

A bude to BESTSELLER

BESTSELLER vládne knižnímu světu. Stačí, když se podíváte na plakáty v metru, do katalogu knižních novinek, na regály v knihkupectví. Všude – dobře, tak ne všude, ale na každé druhé či třetí knize – uvidíte nálepku BESTSELLER! Nejprodávanější kniha roku. Když se to objeví na knize Rowlingové, je to pochopitelné. Od té…

Continue reading

Helga Hošková-Weissová: V Terezíně mi tatínek řekl: Maluj, co vidíš

Únor si zase jednou vzpomněl, že je vlastně zimní měsíc. Sněží, klouže to a já se hrabu přes hroudy rozježděného sněhu na opačný chodník. Jdu natáčet rozhovor s malířkou Helgou Hoškovou – Weissovou. Dámou, které její tatínek po příjezdu do Terezína v roce 1941 řekl: „Maluj, co vidíš.“ A tak malovala. Dveře…

Continue reading